Máte dvě možnosti: buď uhnete, nebo budete uhnuti. Špatná zpráva je, že tomu pomohou soudy i média.

Zpráva o propuštění Kamila Jirounka proběhla nedávno médii celkem bez povšimnutí, nicméně o to zajímavější kauza se za jeho jménem skrývá. Jirounek je jedním ze zakladatelů olejářské firmy Oleo Chemical, která se specializuje na biopaliva druhé generace. Ty se nevyrábí z rostlin, která se speciálně pěstují pro biopaliva (třeba řepka), ale z odpadu. Dle Wikipedie biopaliva druhé generace neuměl k roku 2013 nikdo vyrábět, dnes to zvládnou v několika státech, v ČR jedině Oleo Chemical.

Biopaliva druhé generace mají budoucnost na rozdíl od těch první generace, jejichž podíl se Evropská komise snaží snížit (a naráží na odpor v Evropském parlamentu – výrobci biopaliv první generace mají silné lobby). Byznys s biopalivy v ČR prakticky ovládá jeden jediný člověk: Andrej Babiš. A tomu by se tak biopaliva druhé generace hodila do krámu.

Zo všetkymi sa dohodol

Už v květnu 2011 se proto obrátil na majitele Olea a nabídl, že jejich firmu odkoupí Agrofert„Na jednání s Andrejem Babišem byl osobně kolega Michal Urbánek, já ne. Seznam podkladů a komunikace chodily k němu na mail. Panu Urbánkovi Babiš řekl: ‚Zo všetkymi som sa dohodol.‘ A jmenoval lidi, o kterých si pak Michal uvědomil, že jsou zavření či mrtví…“ uvedl pro Týdeník Echo zakladatel Olea Kamil Jirounek. Babiš jim pak prý arogantně oznámil, že snad vědí, co dělají. Pak prohlásil, že „do konce roku 2016 bude stejně Oleo v Agrofertu“.

Po pár měsících začaly valit žaloby, postupně přibývaly návrhy na insolvenci a po pár letech, kdy už seděl Babiš na ministerstvu financí, začaly i problémy s finančním úřadem a celní správou. Na Oleo útočil také koupelnový gigant RAVAK. Personální propojení mezi Andrejem Babišem a rodinou Jindřicha Vařeky (majitel RAVAK a.s.) přitom v této souvislosti často zmiňují nezávislá média. Jeden příklad za všechny: Jindřich Vařeka ml. je starostou Příbrami za ANO.

Vztahy mezi Oleo Chemical a RAVAKem jsou složité. Oleo Chemical mělo dlužit peníze RAVAKu, který měl zakladatelům Olea půjčit 96 milionů na rozjezd. RAVAK chtěl peníze zpět, což vyústilo v návrhy na insolvenci, tomu se Oleo Chemical bránilo. Kamil Jirounek si opatřil směnku společnosti RAVAK na 127 milionů, kterou chtěl započíst oproti dluhu, kterou měl u RAVAKu. Jenže se ukázalo, že směnka byla falešná a Jirounek byl za padělání směnky odsouzen na 6 let nepodmíněně.

Právě tady se to začíná komplikovat.

Podle soudu Jirounek věděl, že peníze RAVAKu nebude moci vrátit, proto si opatřil falešnou směnku, aby se vyhnul placení. Jirounek si však směnku neopatřoval aktivně, ale nabídlo mu ji duo podvodníků Krumlovský-Cipra. Tato dvojice se specializovala na podvody podnikatelů a Jirounek nebyl jediný, kterého dokázali podvést. Jirounek navíc Krumlovskému a Ciprovi nezaplatil celou částku za směnku, ale požadoval, aby bylo prokázáno, že směnka je v pořádku. Směnku nakonec neuplatnil a sám ji předal orgánům činným v trestním řízení.

Nejvyšší soud rovněž odmítl audionahrávku, která byla některými médii prezentována jako klíčový důkaz usvědčující Jirounka. Z usnesení lze vyčíst, že se neprokázalo, že by na nahrávce Jirounek mluvil o padělané směnce. „Nejvyšší soud konstatuje, že z obsahu této nahrávky nelze dovodit, že by se jednalo o pohledávku spojenou pouze se společností RAVAK ani to, že by šlo o předmětnou směnku nebo pohledávku obviněného přímo proti poškozenému Vařekovi (přičemž pojem směnka se v audionahrávce nevyskytuje)“ píše se v textu. Jirounek navíc autenticitu nahrávky mnohokrát zpochybňoval.

Zajímavé také je, že stejné duo podvodníků poskytlo padělané směnky také RAVAKu – pouze obráceně – proti Jirounkovi. RAVAK navíc nečekal na nějaké ověření pravosti směnek a v rámci insolvenčního řízení je předložil před soudem jako pravé. Zatímco Jirounek byl za pouhé držení směnky, o jejíž nepravosti dle všeho nevěděl a navíc ji nikdy neuplatnil, odsouzen na 6 let nepodmíněně, nikdo ze zástupců RAVAKu, který falešné směnky předložil před soudem, což je mnohem závažnější, nebyl dle informací serveru Česká pozice vyšetřován ani obviněn.

Příležitost v ojetých pneumatikách

RAVAK není v něčem podobném namočen poprvé. Podobný scénář použili se společností Kajgr – prodej Pneu. Vařeka st. v průběhu let 2010 a 2012 ochotně půjčil Kajgrovi 30 milionů korun na další rozvoj firmy, přičemž nabízel navýšení až na 100 milionů. Následně se zajímal, zda má Kajgr úvěr v bance a když mu to potvrdil, obratem žádal o splacení směnky. Rozjelo se kolečko insolvencí, kam spadla jak společnost Kajgr, tak i pan Kajgr jako fyzická osoba a byznys RAVAK převzal prostřednictvím Jana Šimka – vnuka Vařeky st.

Kajgr byl nějakou dobu také v programu na ochranu svědků. Poté co podal trestní oznámení kvůli podvodu s akciemi – když se 5. června 2014 konala bez jeho vědomí valná hromada, na níž se stal Vařeka stoprocentním akcionářem firmy, začali jej sledovat neznámí lidé a někdo se jej dle jeho slov pokusil porazit autem. Kajgr vzápětí dostal výpověď na hodinu ze své vlastní společnosti, což ale není konec příběhu.

Vybavení provozoven totiž patřilo Kajgrovi jako fyzické osobě, nikoli firmě. Dnes již bývalý majitel odmítl všechny věci Vařekovi předat – bylo mu řečeno, že se jej Vařeka a spol. zbaví jinak – a dnes je policií vyšetřován kvůli krádeži pěti milionů korun z firemní pokladny. „Řekli mi, že na mě tohle připraví, pokud jim vybavení neodevzdám,“ řekl deníku FORUM 24 Kajgr.

Proč potřebuje RAVAK firmu, která se zabývá pneumatikami? Právě ojeté pneumatiky se dají zpracovat na biopalivo druhé generace. A proto Vařeka založil Ravak Chemical, která měla převzít know-how firmy Oleo Chemical.

Podezřelý soud

Podezřelá je v těchto případech také justice. Nejvyšší soud vytkl Vrchnímu soudu v Jirounkově případu kromě nedostatečných důkazů (které měly vést k Jirounkově odsouzení) také nesprávnou právní kvalifikaci trestného činu ve „značném rozsahu“. O ten se podle usnesení NS nejedná, protože nominální peněžní částka 127 milonů korun k tomu sama o sobě nestačí.

Jde o naplnění dalších zákonných znaků skutkové podstaty trestného činu jako je „počet padělaných či pozměněných platebních prostředků, jejich využitelnost z hlediska potenciálního počtu platebních operací, způsob a míru jejich skutečného použití, frekvenci posuzovaného jednání z hlediska otázky, zda bylo ojedinělé či naopak soustavné, zda se dotklo širšího okruhu účastníku platebního styku apod.“

Usnesení se opírá o dřívější rozhodnutí velkého senátu Nejvyššího soudu, který za základní kritérium označil počet padělaných platebních prostředků. Teprve na ně navazují další kritéria. S ohledem na stěžejní kritérium Nejvyšší soud uvádí, že se v Jirounkově případu jednalo o jednorázovou záležitost, týkající se pouze jedné směnky, kterou navíc nikde nepředložil. Dokonce ji odevzdal dobrovolně policii a nebylo příliš pravděpodobné, že by vznikla nějaká škoda.

Nejvyšší soud proto vytýká Vrchnímu soudu, „že nevzal v úvahu, že veškerá další uvedená kritéria svědčí ve prospěch obviněného ve smyslu snížení závažnosti činu.“ Ten tak neměl být posuzován jako by byl spáchán ve značném rozsahu. Chybná kvalifikace se přitom přirozeně nepříznivě promítla do výše Jirounkova trestu.

Když Kamil Jirounek obdržel v únoru výzvu k nástupu šestiletého vězení, dostal od soudce pětidenní lhůtu. Podle vyjádření odborníků byla stanovená lhůta minimalistická a nesplňovala účel, pro který je v zákoně stanovena, tedy k obstarání osobních věcí před nástupem do výkonu trestu odnětí svobody. Standardně se poskytuje lhůta nepřesahující jeden měsíc podle příslušného ustanovení trestního řádu. Měsíční lhůta se přitom v podobných případech, nejedná-li se o nebezpečného násilníka nebo mezinárodního zločince, běžně uděluje.

Pomáhá celý holding

Zajímavé je také jak o případu informují Babišova média. Zatímco v nezávislých médiích jde najít celou řadu informací, které ukazují, že okolnosti Jirounkova odsouzení jsou minimálně podezřelá, tak v Lidovkách o případu vytrvale informuje Ondřej Koutník, který ale podezřele často zapomíná zmínit důležité detaily o temném pozadí RAVAKu a jeho články jsou výrazně v neprospěch Jirounka. Koutník do Lidovek přišel s Babišovým koněm Lékem a jeho kvalitní žurnalistickou práci podrobněji zkoumá FORUM24 ve svém článku Babišův pretorián Koutník aneb Jak se pracuje v Lidových novinách.

Připadá vám, že je líp? A tento člověk má být premiérem?

Zdroje: irozhlas.cz, kurzy.cz, forum24.cz, euro.cz, ceskapozice.lidovky.cz, lidovky.cz