Ať žije populismus. Zatímco minulý týden představila své ekonomické perpetum mobile kandidátka na ministra za ČSSD Maláčová, dnes se rozhodl svést na vlně „musíme být soběstační“ ministr Toman za ČSSD.

Ten prohlásil, že řetězce nutí dodavatele do nízkých cen, domácí dodavatelé nejsou schopni zboží za tyto ceny vyrobit, takže řetězce zboží nakonec dováží. A jako řešení Toman navrhuje dovoz pouze věcí, které se v ČR nevyrábějí.

Problém není v tom, že by řetězce tlačily do nízkých cen dodavatele, problém je v tom, že občané tlačí do nízkých cen řetězce. Když budou na regále vedle sebe ležet dvě potraviny, jedna kvalitní a druhá nekvalitní, tak Čech sáhne po té levnější ať je jakákoliv.

Tohle myšlení ale nezměníme tím, že budeme omezovat svobodný výběr. Dle mého názoru navíc vůbec není potřeba toto myšlení měnit, je soukromá věc každého dospělého člověka, jestli chce jíst nekvalitní potraviny. Informace o kvalitě (tedy o složení) potravin by měl každý jasně zjistit z obalu – to je věc, kterou by měl stát ovlivňovat.

Ve finále by Tomanův návrh vedl pouze k tomu, že jediné auto, které si v ČR legálně koupíte, bude Škodovka. Chcete Volvo? Máte smůlu, v ČR se vyrábí Škodovka, takže není třeba dovážet Volvo. Máte chuť na pravé šampaňské? Nechte si ji zajít, je tu bohemka. Dali byste si roquefort? Tůdle, v jižních Čechách se vyrábí niva.

Navíc je úsměvné, že by si někdo mohl myslet, že jen Češi Čechům vyrobí kvalitní potraviny. Podívejte se třeba na Agrofert, který opravdu není etalonem prémiových potravin, ale orientuje se na nízkou cenu. A to i jeho politická divize.

Potravinářský gigant

Ale zpět k ministru Tomanovi, který je v potravinářství opravdu velké zvíře. Kromě toho, že jeho rodina vlastní velký potravinářský koncern (o něm bude řeč dále), tak samotný Toman zastává nebo zastával řadu významných funkcí.

Od roku 2007 je prezidentem Potravinářské komory ČR (ačkoliv na stránkách není uveden, místo toho se PK ČR tváří, že má pouze viceprezidenta), v letech 2014–2016 byl prezidentem Agrární komory ČR (na této pozici vystřídal dalšího Zemanovce Jana Velebu), v Rusnokově vládě byl ministrem zemědělství, v letech 2002–2006 byl náměstkem ministra zemědělství.

Před vstupem do EU plnil funkci hlavního agrárního vyjednavače v rámci jednání o přistoupení k EU (takže až bude někdo tvrdit, že máme horší podmínky než francouzští zemědělci, může si stěžovat právě u současného ministra Tomana, který tyto podmínky vyjednal).

Podivuhodný Agrotrade

Jeho otcem je komunistický ministr zemědělství ve vládě Lubomíra Štrougala. Oba Tomanové se hned po revoluci přeorientovali na tržní hospodářství a začali společně podnikat. Tak vznikla firma Agrotrade.

Agrotrade si napůjčovala stovky milionů a koupila si za ně podíly v jednotlivých potravinářských firmách. Dluhy rostly, majetek byl postupně vyváděn ven a v roce 2003 převzala firmu anonymní kyperská společnost.

Protože ve firmě zbyly jen dluhy, zamířila do konkurzu. Zbylo po ní dlužných 600 milionů Kč, o nejvíce přišla Česká konsolidační agentura a Česká spořitelna (takže jsme to zaplatili my všichni).

Příběh má naštěstí šťastný konec. Tomanové po prodeji firmy založili novou firmu, kterou pojmenovali… zase Agrotrade. Za normálních okolností by se dvě společnosti nemohly jmenovat stejně, ale protože tu původní firmu v roce 2001 přejmenovali na Technology Leasing, byl zavedený název opět volný, takže jej Tomanové v roce 2002 opět použili pro zastřešení svého potravinářského podnikání.

Agrotrade tak byl rázem bez dluhů a Tomanové do něj vložili řadu dceřiných firem, které předtím vyvedli z původního Agrotradu: například Boneco (majonézy), Xaverov (masná drůběž) a Xavergen (chov drůbeže).

Bude líp. Někomu určitě.

A tím se dostáváme právě k tomu, o co Tomanovi jde nejvíc. Není tím blaho nás všech, aby jsme měli k dispozici kvalitní potraviny. Jde o blaho jeho vlastního podnikání, aby zmizela zahraniční konkurence. Xaverov rád zaplní místo po drůbeži dovezené z Polska, Boneco rádo zaplní místo po studených omáčkách. Každý, kdo má minimální povědomí o ekonomii, ví, že nižší konkurence nerovná se vyšší tlaku na kvalitu, ale právě naopak.

Tomanovi jsou jedna z rodin, která na konci komunismu vydělala. Je paradoxní že v „Bude líp“ vládě je člověk, který má prsty v tom, co je tady po listopadu 1989 špatně. A ne jeden.

Tomanovi jsou také napojeni na prezidenta Zemana. Agrotrade poslal Zemanovi půl milionu na kampaň, komunistický ministr Toman senior obdržel v roce 2015 od Zemana medaili za zásluhy, Toman junior neúspěšně kandidoval za SPOZ do poslanecké sněmovny. A také je členem expertního týmu Miloše Zemana.