Probíhá diskuze, zda je správné, že Piráti šli slavit konec 2. světové války na ruskou ambasádu. Ostatně prezident tam chodí slavit každoročně a díky jeho intenzivnímu slavení jsme mohli mít o jeden korunovační klenot více. Takže si shrňme si fakta kolem 2. světové války:

  1. SSSR pomohl wehrmachtu překonat armádní embarga tím, že nechal testovat zbraně a techniku na svých polygonech. Německá armáda vycvičená rudou armádou v prvních letech války válcovala Evropu.
  2. SSSR rozpoutalo druhou světovou válku, když si společně s Německem rozdělili, napadli a obsadili Polsko. Rudá armáda poté napadla Pobaltí, Besarabii (dnešní Moldavsko) a Finsko.

    SSSR materiálně a surovinově podporovalo Třetí říši (celkem šlo o více než miliardu říšských marek za první dva roky války, částka se rok od roku zvyšovala).

    Poslední suroviny na pomoc Německu odešly 22. 6. 1941 (v den napadení SSSR Německem – to znamená, že s Třetí říší přestali spolupracovat jen díky přičinění Německa, žádné prozření v tom nebylo).

  3. SSSR nešlo o osvobození Československa, ale o obsazení. Právě proto nepovolili Američanům pokračovat za demarkační linii (kde už pár dní čekali, zatímco Rusové byli ještě daleko), právě proto zakázali výsadkům Chromium a Churchman vyskočit nad Prahou a pomoci Pražskému povstání.

    Všichni tito mohli pomoci osvobodit republiku dříve, díky nim mohlo zemřít méně lidí. Rudá armáda řekla: „Ne.“

  4. Z výpovědí pamětníků se Rudá armáda chovala hůře než Wehrmacht. Rusové neosvobozovali, ale okupovali. Kradli jídlo, rabovali, znásilňovali. Na místa v místních výborech dosazovali „své lidi“ (civilisty) a odmítali jednat s kýmkoliv jiným než s komunisty.
  5. Jednotky SMERŠ začali zatýkat a unášet československé občany a jejich potomky, kteří se provinili tím, že po roce 1917 ze SSSR odešli do ČSR. Jednalo se o více než 8 tisíc lidí, kteří byli takto uneseni, většina z nich se nikdy nevrátila, mnozí strávili desítky let v gulazích.
  6. Už v tu dobu SSSR sledoval jediný cíl: nastolit v ČSR svůj vlastní režim, což se jim v roce 1948 podařilo.

Při všech těchto faktech je jakékoliv slavení konce 2. světové války (Rusové jí říkají Velká vlastenecká válka, která náhodou začala až 22. 6. 1941, do tohoto data pro ně žádná válka neexistuje) nemravné. Podobně nemravné by to bylo na německé ambasádě.

S tím rozdílem, že Němci se ke svým zločinům postavili čelem a omluvili se za ně. V Rusku by mi za podobný příspěvek hrozilo vězení.